Před šedesáti lety vznikla myšlenka založit v Ostravě zoologickou zahradu

OSTRAVA - Prvními zvířaty v kunčičské zoo byli srnec, dvě srnky a bažanti

Právě před šedesáti lety se sešel závodní výbor dolu Zárubek, tedy odboráři, aby projednali pěkný záměr: vybudovat za dolem Alexander zábavní a oddechový park pro své zaměstnance a jejich rodiny. Měl být umístěn v Kunčičkách mezi hřbitovem a zmíněnou šachtou. V té době ještě nikdo netušil, že tím byl dán popud také k vytvoření první zoologické zahrady na území Ostravy. Nedaleko odtud protékal Mlýnský potok, ve kterém bylo v té době stále ještě hodně ryb. Musíme totiž uvážit, že obec Kunčičky byla ve srovnání s centrem města panenskou přírodou.

Malé Kunčice

První zmínka o obci je z roku 1380 a je prokázáno, že v těchto místech byl souvislý a hustý les. Z roku 1388 už je znám německý název Wenig Kuntzendorff, koncem 19. století Klein Kuntschitz a Malé Kunčice. V roce 1843 zde bylo jen 280 obyvatel, kteří se většinou živili zemědělstvím. Koncem 19. století zde bylo nalezno uhlí a vyhlouben důl jménem Alexander. Začal těžit v roce 1901. K tomu jen tolik, že jde o velmi pěkný důl, který má velmi půvabnou architektonickou kompozici takzvaného českého dvora. Symbolem areálu totiž byla mezi dvěma těžními věžemi kotelna s komínem. Pak se zde začala používat elektřina. Z hlediska urbanistického a architektonického jde o skvělé dílo, které je ale v dezolátním a téměř neopravitelném stavu. Pokud jde o zmíněný park, byl oficiálně založen v únoru 1948, tedy krátce před „velkým politickým třeskem“. Musíme totiž uvážit, že na místo budoucího parku byla z Alexandru mnoho desetiletí vyvážena škvára, hlušina a vůbec smetí. To všechno se muselo uklidit rukama, bez pomoci nějaké mechanizace. Do konce roku 1948 byly vybudovány cesty a pěšiny a vysázeno několik tisíc stromků, z nich velká část – samozřejmě vzrostlých – je zde dodnes. Veškeré práce vykonávali havíři po pracovní době, dále horničtí důchodci a skupiny mládeže. Později byly postaveny tenisové klurty, plovárna, dětské brouzdaliště, hudební a taneční pavilon, amfiteátr.

Vítkova myšlenka

Už ve zmíněném roce 1947 prosazoval Bohumil Vítek, že by v plánovaném parku měla být vyhrazena část pro zvířata. A této myšlenky se houževnatě držel. Není proto divu, že se v roce 1949 objevili srnec a dvě srnky. Vítek si je také vzal na starost, krmil je a ošetřoval. O rok později přibyly voliéry pro bažanty a další ptáky, skleník pro zimování ptactva. V roce 1951 ale nebylo jasné, kde by zoo mělo stát, jestli v Komenského sadech, nebo ve Slezské Ostravě poblíž Bazalů. Jenže Bohumil Vítek se těmito věcmi nezabýval, ale činil praktické kroky v tom, že v parku, který mezitím dostal jméno sad Maxima Gorkého, umisťoval další a další zvířata, především ovšem ptactvo. V roce 1953 už měli v Kunčičkách lví pavilon, do kterého ale byly později umístěny opice. V roce 1953 odsouhlasil Jednotný národní výbor v Ostravě investiční prostředky na výstavbu zoologické zahrady, jejímž správce byl jmenován tehdejší pracovník Komunálních služeb a sadů města Ostravy Bohumil Vítek. Jak byly k dispozici peníze, šlo všechno velmi rychle. Vznikly další expozice akvárií a exotických ptáků, místo zde našli klokani, divoká prasata. V té době už ale pokračovala hutí NHKG a městští urbanisté seznali, že umístění zoo v kunčičském parku je nevhodné.

Velké stěhování

V roce 1956 rozhodly úřady, že zoologická zahrada v Kunčičkách již nebude rozšiřována, protože se pro ni našlo nové místo ve Stromovce. Tím se osud parku oddechu i zoologické zahrady zpečetil. Ani dnes není bývalý areál parku oddechu nehezkým místem, ale pravda je, že celou oblast devastuje silné znečištění. Na místě někdejšího parku a v okolí jsou kolonie – Jubilejní, Nová, Polní, Stará a Švrkl. Kdokoliv sem náhodou zavítá, měl by vědět, že v těchto místech má počátek jeden z nějvětších kulturních počinů v našem městě, zcela jistě rovnocenný postavení divadla, domu umění, vybudování vědecké knihovny, založení vysokých škol - ostravská zoologická zahrada.